Valná většina z nás využívá některého z produktů na penzi. Možná i vy jste se chytili na udičku s návnadou státního příspěvku, či příspěvku zaměstnavatele. Pokud to se svojí životní úrovní v penzi myslíme vážne, měli byste se na své penzijní fondy podívat a položit si pár otázek. Brzy zjistíte, že můžete lecos vylepšit. Nezabere vám to moc času a výsledky mohou být zásadní.
Z rozhovorů s lidmi vyplývá, že často nevědí, jaký druh penzijka mají sjednaný a jaké výsledky od svého produktu mohou očekávat. Řešit toto téma nás napadlo na přelomu roku, když novinami proběhlo několik článků, které pěly chválu na úžasné zhodnocení dynamických penzijních fondů v roce 2019. Někteří lidé si situaci pochvalovali, ale když se podívali na stav svého penzijního účtu, byli více či méně rozladěni.
Co je tedy důležité vědět o penzijních fondech, aby vám přinesly maximum užitku?
Zhodnocení za minulý rok může vypadat všelijak. Penzijní produkty si však typicky kupujeme na dlouhou dobu, a tak by nás měl zajímat především dlouhodobý průměr výkonnosti, nikoli ten za minulý rok. Dlouhodobé průměry rozhodují o užitečnosti takového spoření.
A jak to tedy vypadá za tu relativně kratší 5 - 7 letou existenci účastnických fondů?
Mohlo by se zdát, že tímto máme vše potřebné pro výběr fondu, ale ptejme se dále.
Peníze z penzijních fondů obvykle počítáme, že budou k dispozici v 60 letech. U našich klientů je to typicky za 10-40 let. Z tohoto důvodu prakticky všem našim klientům mladším 55 let doporučujeme okamžitý přechod ze starého Penzijního připojištění, tzv. Transformovaných fondů do novějšího (od roku 2013) Doplňkového penzijního spoření,tzv. Účastnických fondů. A to alespoň vyváženého, lépe růstového nebo dynamického či akciového. Každá společnost to nazývá trochu jinak. Prostě do ÚF s výraznou převahou akciové složky.
Pokud však máte pár let do důchodu řekněme 5 a méně, už je třeba nad volatilitou penzijního fondu přemýšlet. Pochopitelně u dynamičtějších fondů je daleko větší výkyv ve výkonnosti. Nejhorší rok 2018 téměř 9% ztráta, nejlepší rok avizovaných loňských téměř 19%.
V tomto ohledu se valná většina lidí rozhoduje podle možnosti získání maximálního státního příspěvku. Ten aktuálně činí 230,-Kč měsíčně, za předpokladu, že si sami do penzijního fondu odkládáte alespoň 1000,-Kč měsíčně. Zde se však naprosto shodujeme se závěrem statistiky Asociace penzijních společností. A sice, že jsou to hlavně výnosy z investic, které vás při dlouhodobém spoření na důchod zajistí a udrží váš finanční standard i po nástupu do penze. Nikoli státní příspěvek. I my proto doporučujeme nebát se v delším časovém horizontu investovat v dynamických fondech doplňkového penzijního spoření. A jdeme ještě dál. Mladým lidem často říkáme, že penzijka vzhledem k jejich výkonnosti nemají vůbec zapotřebí. Pokud je již mají, doporučujeme snížit vlastní příspěvek a ušetřené peníze investovat přímo do diverzifikovaného dynamičtějšího portfolia a vyšším výnosem než má dynamický penzijní fond (a to i se započtením maximálního státního příspěvku). Čím jsou lidé starší, tím dává vyšší úložka do penzijního fondu s maximalizací státní podpory větší smysl.
Na závěr apel na vás.
1. Výběr penzijního produktu může na dlouhém horizontu(10-40 let) násobně ovlivnit výši nashromážděného majetku.
2. Zkuste si hodit na papír cílovou částku, která by mohla být na vašem penzijku v 60 letech k dispozici. Uvědomte si jaké máte nebo myslíte, že budete mít životní náklady v důchodu. A teď si jednoduchým dělením spočtěte, kolik měsíců vám peníze z penzijka vydrží. Je to skutečně zajištění životního standardu jaký si představujete?
3. Uvažte výše uvedená doporučení, mrkněte se do své smlouvy penzijního spoření a doporučené změny neodkládejte.
4. Pokud by Vás krom penzijního spoření zajímaly další možnosti, jak si udržet životní standard v důchodu, neváhejte nám zavolat a vše probereme třeba u šálku dobré kávy.
