Povím Vám jeden příběh. Je o Ferdovi. Chlapec co se uměl narodit. Bohatá rodina, dobrá výchova a ti nejlepší učitelé. Ferda byl pilný jako mraveneček, a tak ještě před završením dospělosti plynně hovořil anglicky, německy, francouzsky, švédsky a rusky. Byl to hoch talentovaný a navíc ctižádostivý. Není divu, že ve svém nabitém, dalo by se říct až výbušném životě, dosáhl úspěchu a velikého bohatství. Podle vlastního hesla „Rozšiřovat vědomosti znamená rozšiřovat úspěch„ se doslovně zařídil. To už by k happy endu mohlo stačit, ale náš příběh začíná až po Ferdově smrti.
Jelikož byl ve svém životě zapálený do vědění, usiloval i po své smrti o blaho lidstva tím, že odkázal celé své jmění na organizaci podporující světové mozkové kapacity. Byl to vskutku filuta, chtěl pomáhat neustále. Ale jak to zařídit, aby se korunky nerozkutálely hned, ale sloužily věčnost? Naordinoval finanční kúru, která měla zajistit skrze bezpečné investování, že každoroční výplata lidstvu bude činěna z úroků, které jeho jmění vydělá. Úžasná věc se stala skutečností a rok co rok byly vypláceny největším fištrónům nemalé částky z Ferdova dědictví. Opět bychom mohli příběh ukončit happy endem, ale to by byla nuda, kdyby nedošlo k nějaké zápletce.
Co čert nechtěl, plány začaly být mařeny. Ne nadarmo se říká, kam nemůže čert, nastrčí ženskou. Přišla mrška inflace a s velikou vervou hýřila Ferdovými korunkami tak, že během 50 let bylo vypláceno již jen 38 % původně zamýšlené částky. Co teď? Bádali všichni. Tak zabalíme zbytek peněz, rozfofrujeme, udělali jsme, co jsme mohli, přesně podle Ferdovy závěti….. ale ne…..chceme ten happy end přeci. Pan král si povolal své rádce a zadal jim nelehký úkol. Našli milí rádcové řešení, našli? Našli! Nebylo to snadné a ani ne zadarmo a riskantní, no co si budeme povídat. Sám mocný král musel povolit výjimku nad Ferdovou závětí. Slyšte, slyšte, na vědomost se dává, že ode dneška můžete Ferdovy korunky investovat do různých druhů cenných papírů nejen do těch „bezpečných“. A tak započala nová éra. Pak už jen pozitiva a sociální jistoty…. Kdepak. Právě akciová „nejistota“ je to co po více jak 50 letech začalo mršku inflaci porážet. Z ryze konzervativního portfolia nabrala Ferdova kasička rázem více jak 50% akcií, přidány byly nemovitosti a část zůstala v úročených cenných papírech. Trvalo dalších 40 let, než se Ferdovo prasátko vykrmilo na původní velikost a dnes je již reálné jmění Ferdova prasátka více než dvojnásobné. Nová strategie se plně osvědčila. Happy end završen.
Nojo pohádka, řeknete si… Ale co když… co když se Ferda jmenoval ve skutečnosti Alfred. Alfred Nobel, švédský myslitel a vynálezce dynamitu. Jeho nadace funguje na popsaných principech dodnes. Je zřejmé, že Nobelovo portfolio je orientované na dlouhodobé zhodnocení kapitálu, jehož vlastník si může dovolit i poměrně velké výkyvy v jeho tržní hodnotě. Případ Nobelovy nadace však názorně ilustruje, jak relativní mohou být představy o bezpečnosti a rizikovosti investic. Akcie představují pro Nobelovu nadaci bezpečnou investici. Pravidelné výplaty Nobelových cen lze totiž pokrýt z příjmů z pevně úročených cenných papírů. To je také hlavní důvod, proč se v portfoliu Nobelovy nadace objevují dluhopisy. Jejich úkolem je finančně zabezpečit běžné fungování nadace. Tímto končí příběh na dobrou noc a vy můžete v klidu přemýšlet, jak vidíte investice nyní. Hlavní odkaz tohoto článku totiž je, že i vy si můžete nechat namíchat své Ferdovo portfolio a v důchodu si nechat vyplácet doživotní rentu.
