Dluhopisy jsou často vnímány jako konzervativní investice vhodné pro začínající investory. Pojďme se podívat, zda je skutečně pro investora dluhopis bezpečný přístav. Na co si dát pozor, abyste se nenechali líbivým zpěvem sirén v podobě prodejců finančních produktů či neodbytných internetových nabídek nalákat do extrémního nebezpečí?
Kapitoly:
Nejprve si řekněme, co je vlastně dluhopis a porovnejme jej třeba s akcií, která je často z hlediska rizikovosti uváděná na opačném, tedy na tom rizikovém, konci spektra.
Jinými slovy nákupem dluhopisu půjčujete emitentovi peníze za příslib, že vám je vrátí ve smluvený čas zpět i s úroky. Fakticky nic nevlastníte.
Jinými slovy nákupem akcie si kupujete podíl ve firmě/společnosti.
Už zde je vidět velký rozdíl mezi akcií a dluhopisem. Buď si něco fakticky kupujete nebo jen peníze někomu půjčujete. Dluhopis mívá předem stanovenou cenu i úrok. Umíte si předem spočítat kolik pravděpodobně vyděláte. Proti tomu cena akcie je daná nabídkou a poptávkou. Ne vždy reflektuje skutečnou hodnotu firmy. Předem těžko odhadnout, za kolik byste danou akcii mohli za 5 let prodat. V tom je zakopaný pes při vnímání rizikovosti dluhopisu. Dluhopis – předem dostanete informaci, kolik se dlužník zavazuje vám vrátit zpět
Akcie – předem nevíte nic, jen to, že cena akcie bude kolísat.
Avšak……
Pokud se hovoří o riziku, obvykle se myslí riziko volatility. Tedy kolísání ceny. Z tohoto úhlu pohledu jsou akcie skutečně rizikové. Jejich cena různě dynamicky kolísá kolem jejich hodnoty, což velmi prověří investorovu schopnost zvládat emoce. Na druhou stranu, když se podíváme na akciový trh z dlouhého časového pohledu je vidět, že hodnota firem, tedy akcií, stoupá. Tudíž v dlouhém časovém horizontu je i u diverzifikovaného akciového portfolia toto riziko marginální.
Investování čítá však řadu rizik a bavíme-li se o dluhopisech bude nás zajímat zejména riziko kreditní neboli riziko, že emitent nesplatí své závazky. O tomto riziku se obvykle nabídka či prodejce nezmiňují. Buď si jej prodejce sám neuvědomuje nebo jej cíleně zamlčuje, a těžko říct co je horší.
Řekli jsme si, že nákupem dluhopisu půjčujeme emitentovi peníze a kupujeme si příslib, že nám je vrátí. A co když mi je nebude chtít nebo nebude moci vrátit? Než se pustíte do nákupu dluhopisů, měli byste se ptát. Jaká je pravděpodobnost, že člověk/firma, které půjčuji peníze mi je nevrátí zpět?
Těmito pravděpodobnostmi se zabývají i ratingové agentury, které u některých dluhopisů stanovují rating, který souvisí s rizikem nesplacení dluhopisu. A není asi žádným překvapením, že často vyšší slibovaný výnos dluhopisu jde ruku v ruce s vyšším rizikem nesplacení.
A teď jedna řečnická otázka. Jaké asi riziko nesplacení skýtá dluhopis bez ratingu se slibovaným výnosem 8%?
Jak je vidět, není dluhopis jako dluhopis. A tak se vždy ptejte, komu peníze vlastně půjčujete. Je totiž velký rozdíl, když půjčíte své zodpovědné sestře, která rozjíždí už šesté podnikání a každé bylo úspěšné, nebo vás požádá o půjčení peněz pochybný člověk na hlavním nádraží. Proto státní dluhopisy nabízí obvykle nízký úrok proti tomu dluhopis nejmenované firmy bez minulosti klidně 8%.
Kdo nazývá dluhopisy bezpečným přístavem pro vaše investiční portfolio, obvykle myslí státní dluhopisy s nízkým výnosem, však vysokou pravděpodobností splacení (ale i zde se raději ptejte kterému státu vlastně půjčujete)
Proti tomu tu máme výnosnější však také rizikovější dluhopisy korporátní. Narazit můžete i na další typy, ale zůstaňme pro jednoduchost u těchto dvou nejrozšířenějších.
Zde už je třeba velmi dobře vybírat a prověřovat informace, které vám prodejce předkládá.
Prospekt ČNB není zárukou kvality
Bojácnější lidé se často nechají uchlácholit, že dluhopis má tzv. prospekt ČNB (České národní banky). Jde o veřejně nabízené tedy prospektované dluhopisy, kdy emitent musel splnit základní informační povinnosti a dostal prospekt. Ovšem prospekt v žádném případě není zárukou kvality dluhopisu a podnikatelského záměru či úmyslu emitenta. ČNB nehodnotí kvalitu emise, ale pouze zkontroluje, že emitent splnil všechny formální náležitosti. Nehodnotí ani neprověřuje finanční zdraví firmy či podnikatelského záměru.
Nu a pak nám zbývají dluhopisy tzv. neveřejné emise, které prospekt ČNB nemají. Vytváří se jen emisní podmínky. A tak nezbývá, než si prověřit důkladně emitenta sám. Jeho záměry a jeho podnikatelské schopnosti. Tedy věci jako:
Dobrý dluhopis má omezení
Velmi důležité je dívat se na omezení. Špatně připravená emise nemá omezení neboli kovenanty, které se emitent zavazuje dodržovat. Firma by se měla zavázat například, že peníze budou použity účelově. Že si majitel firmy z půjčených peněz neplatí životní náklady, auto nebo kancelář. Že po dobu splatnosti nebudou vytahovány z firmy peníze například dividendou. Že emitent ručí třeba konkrétními nemovitostmi atd.
Znalosti o emitentech dluhopisů můžete obohatit informacemi z některý z webových portálů, které se tématem zabývají. Případně se obraťte na svého poradce. Bohužel zkušenost říká, že poradci resp. prodejci finančních produktů často nekvalitní dluhopisy sami nabízejí.
V dalším díle se mimo jiné podíváme, proč tomu tak je. Podíváme se také na názorný příklad korporátního duhopisu a dluhopisového fondu. Jako vždy shrneme doporučení, abyste si na otázku "Jsou dluhopisy bezpečný přístav pro mé peníze?" dokázali odpovědět.
